Dublin je hlavním a největším městem Irské republiky. Překlad irského názvu Baile Átha Cliath je různý. Většina se shoduje v tom, že název znamená Město u vody. Dublin je oblíben mnoha zahraničními turisty, a to nejen díky překrásné drsné krajině, ale také díky pestrému kulturnímu dědictví a nočnímu životu.
Geografické údaje
Jeho rozloha je 114,99 km² a počet obyvatel činí 495 781. Město bylo založeno Vikingy v roce 841 pod jménem Dubh Linn. Pokud přijíždíte do Dublinu po moři, budete moci obdivovat jeho nádhernou polohu v mírném oblouku zátoky Dublin Bay a tajemnou siluetu pohoří Wicklow Mountains jižním směrem. Střed města není velký, a tak se snadno zorientujete.
Jednou z přirozených os města je řeka Liffey, která protíná město ze západu na východ a vytváří nejen přírodní, ale i společenskou a svým způsobem i psychologickou hranici. Severní břeh řeky, nejmladší a výrazně dělnická část města, která místy nese stopy nepříznivého dopadu nezaměstnanosti a drog, silně kontrastuje s mnohem zámožnějším jižním břehem.
Historie města
První zmínky o Dublinu přináší již zeměpisec Klaudios Ptolemaios kolem roku 140 n. l., tenkrát pod názvem Eblana. Významnější role se ale připisuje až době na sklonku 1. tisíciletí. V 10. století zde totiž proti sobě stála dvě sídla. Vikingské sídliště, označované irsky An Dubh Linn (Tmavá tůň) a keltské osada Áth Cliath (Proutěný brod). Jméno první z osad dalo základ pro pozdější anglický název a jméno druhé osady je dodnes používané v irštině. Právě ve vikinské osadě byla kolem roku 1030 založena katedrála.
Ve 12. století se v Irsku vylodili Normané, kteří si záhy podrobili velkou část země. V té době byl vybudován Dublinský hrad. Od konce 16. století převzali nadvládu Angličané, kteří udělali z obyvatel převážně katolíky. Roku 1592 královna Alžběta I. založila Trinity College (kolej Nejsvětější Trojice). V 17. století byl už Dublin vysoce vzkvétajícím obchodním střediskem a kulturním centrem.
Až teprve počátkem 20. století se irským vlastencům podařilo vybojovat si v britské vládě právo na sebeurčení. Připravovanou samosprávu Irska ale oddálila 1. světová válka. Následovali násilné střety v ulicích města i anglo-irská válka o nezávislost. Ta vyústila uznáním Irského svobodného státu a Dublinu jako hlavního města země, a to v roce 1922.
Hospodářství
Vstup mezi hospodářsky nejrozvinutější země Evropy přispěl k tomu, že se Dublin zařadil kulturně i ekonomicky mezi elitu celého kontinentu. Svědčí o tom i kosmopolitní atmosféra čtvrti Temple Bar s množstvím galerií, klubů, restaurací a hospod. Pro mnoho návštěvníků je však nejzajímavější částí města to, co zbylo ze starého gregoriánského Dublinu – překrásné náměstí Fitzwilliam a Merrion Square a řadovou zástavbou důstojných domů se zdobnými vchody.
Okouzlí vás také dokonale udržované zahrady a parky, z nichž nejznámější je na náměstí St Stephen´s Green. Na jižním břehu se nachází většina muzeí, uměleckých galerií a proslavené středisko vzdělání Trinity College se svou neméně slavnou knihovnou, kde si můžete prohlédnout nádherně zdobený Evangeliář z Kellsu. Za návštěvu stojí i ulice Grafton Street s exkluzivními obchody.
Hlavní tepnou na severním břehu řeky Liffey je ulice O´Connell Street, na níž stojí velkolepá budova hlavní pošty, která se v roce 1916 stala ohniskem násilných akcí během Velikonočního povstání. Dále na sever se na starých zchátralých gregoriánských náměstích nachází muzeum Dublin Writer´s Museum a městská galerie moderního umění Hugh Lane Gallery. Na okraji Dublinu západním směrem zase narazíte na jeden z nejrozsáhlejších městských parků na světě, Phoenix Park, kde sídlí rezidence irského prezidenta a jedna z prvních zoologických zahrad na světě.